-
Vision Quest na Žítkové
Jak to začalo Jednoho krásného dne jsem vyrazila užít si šamanský večer pod záštitou „sestry ve zbrani“, která pořádala seminář na téma přírodního léčení. Stejně jako terapeuti mají své terapeuty, i lidé zabývající se šamanismem a osobním rozvojem celkově rádi navštěvují akce svých kolegů a přátel. Aspoň já to tak mám. Tato akce byla výjimečná tím, že se jednomu z účastníků podařilo zrcadlit můj posvátný sen a já díky tomu dostala velmi intenzivní echo, že už tuto výpravu nemohu nadále odkládat. Vision Quest Od letošního roku nabízím novou službu Vision Quest neboli Cesta za vizí. Již několik měsíců mě to táhlo, abych ji sama naplnila způsobem, který bude v souladu…
-
Emoční závislost na kávě
Kávu jsem začala pít na vysoké škole. Vlastně za to může Kofi kofi 🙂 Kamarádka a tenkrát také spolubydlící u nich začala po jejich vzniku pracovat brigádně jako baristka, my ji přišli s ostatními spolubydlícími podpořit. Koupily si kafe a takhle to čas od času zopakovaly. Naše životy šly dál, různě jsme se stěhovaly, dokončovaly školu, přecházely do pracovního procesu, ale káva u Kofi kofi už nám zůstala. CITOVÁ VAZBA Právě tady začala moje citová (já občas používám i výraz „emoční“) vazba na kávě. Vytvořila jsem si k ní vztah založený na dobrém pocitu ze společného setkávání s přáteli a rodinou. Později, když jsme tuto tradici už nemohli spolu dodržovat,…
-
Slova, která lžou
Naše potřeba vše popisovat, ach, jaká to otrava! Jakoby nestačilo mluvit jen o tom, co není vidět. Když se dva lidé dívají na zelenou kostku, vidí oba zelenou kostku. Každý z nich ji ale, vnímá jinak. Jednomu se líbí, druhý jí opovrhuje. Jednomu připomněla dětství, druhému práci. To jsou ty podstatné informace! To nám pomáhá si vzájemně rozumět. Definice Jenže místo sdílení vnímání se snažíme sdílet definice. „Pravdy“. Říkáme „toto je zlé“ a věříme, že to tak je v celém vesmíru, i když člověk hned vedle nás tu stejnou věc vnímal jako dobrou. Jenže ona je pro nás zlá. A my o tom musíme přesvědčit úplně každého, koho potkáme, jinak…
-
Krajina paní Holle
Zřejmě jsi to jméno nikdy neslyšel/a. Nedivím se. Znají ho hlavně Germáni, milovníci severské mytologie a kultury, no a lidé z Britských ostrovů. Dnes budu psát o magii, která sahá za hranici našeho světa. O zázracích, které v práci, doma, podnikání ani nákupáku nezažijeme. O kouzlech, která se skrývají za lískooříškovými keři, pod plody cesmíny, hned vedle bezu. Přesto o magii tak silné, že ti běhá mráz po zádech, celá/ý se chvěješ a tvoje srdce plesá nad očekáváním nadcházejícího. Paní Holle – to je síla. A dostat se do její země… To je pořádné sousto i pro každého, kdo se zabývá pohanstvím, šamanismem či jinou přírodně-magickou stezkou. Z Británie na…
-
Co pro mě znamená „být šaman“
Chci vám na toto téma napsat už velice dlouho. Velmi upřímně, což občas znamená, že to někdo nezkousne. Jestli mě ale něco mí průvodci naučili, pak že lhát nemá smysl. Nepovažuji se za šamana. Respektive, nikdy bych se za něj neoznačila nahlas. Jednoduše proto, že mým velkým učitelem je severoamerický šaman z kmene prérijních indiánů, s nímž se nemůže srovnávat nikdo z nás. Jelikož je pro mě severoamerický šamanismus ideálem, o něhož se opírám ve své duchovní práci, nemohu se za šamana označit z několika dalších důvodů. Například proto, že jsem žena a netrávím svůj výcvik zavřená roky v divočině a o samotě. Z tohoto pohledu by se ale za…
-
Co tě definuje, to tě vlastní
Není to poprvé, co jsem o této myšlence četla. Poprvé jsem ji ale zaznamenala ve spojitosti se šamanismem. Konkrétně jihoamerickým šamanismem v podání dr. Villolda. Je to pro mě tak důležitý koncept v sebepoznání a sebepřijetí, že o tom musím napsat. Šamani mají za úkol léčit, navracet duše na své místo a uzdravit tento svět. Při svém „výcviku“ prochází určitými zkouškami, během nichž ukazují sílu svého ducha. V jedné takové zkoušce jsou konfrontováni s definicí svého „Já“. Aby touto zkouškou prošli, musí se vzdát pojetí sama sebe, osvobodit se od nálepek a zahodit své „Já“. Jedině pochopením, že všechno a všichni jsou propojeni a žádné Já neexistuje, mohou tuto zkoušku…
-
Pláčou vybité baterky?
Dnešní článek je tak trochu jiný. Nepromýšlím ho. Píšu z patra. Se slzami na tváři. Nic mě nebolí, nejsem nemocná. Jsem jenom unavená. K smrti unavená. I když se to týká mateřství, hezky se mi dnešní téma hodí i k blížícím se Dušičkám a kultu předků. Respektive kultu Rodu, neboť jde tentokrát o děti. A taky tématu Smrti. Té velké, duchovní. Když nerespektujeme, kdo jsme Opakuje to každý druhý web zabývající se mateřstvím, ženským sdílením, rodičovstvím a psychologií vůbec. Říkám to i já. Vím to. Racionálně jsem si toho vědoma a tajně doufám, že jsem na tom stejně jako většina ostatních lidí. Nejprve musíme naplnit své vlastní potřeby, abychom mohli…
-
Vlčkův úhlavní nepřítel
Život byl krásný. Byl. Měl všechnu pozornost svých rodičů. Celý den se řídil jeho potřebami. Každý den mu splnili všechna jeho přání. A on si v bezpečí a hojnosti prozkoumával svět. Až doteď. Objevil se nepřítel číslo jedna. Nemilosrdný, hrůzostrašný, zastírající celý jeho svět. Mimino! Sotva vykouklo na svět a on během vteřiny ztratil vše, co měl. Najednou byly jeho potřeby odkládány. Rodiče mu nastavili hranice. Neslýchané! On, Vlček, že by si nemohl dělat co chce a kdy chce!? A co bylo úplně nejhorší… kvůli miminu mu jeho nejmilovanější, nejdůležitější a nejkrásnější osoba celého života začala říkat důrazné NE podpořené fyzickým odstrčením, když ho nebral vážně. Jak by ho ale…
-
Jsem rebel, protože…
Je deset hodin večer a já jsem na sebe naštvaná. Přihlásila jsem se na webinář a zase ho prošvihla. Klikla jsem na tlačítko „přihlásit se“ teprve před třemi hodinami! Ani zvuk budíku nepomohl. Můj mozek prostě nefungoval. Zahlcen posvátným stavem prázdnoty dlel kdesi mimo čas. Pardon, ne ten mozek. Moje mysl. Mozek její signály přijímal jako vždy. Ty však nebyly jako dřív. V mém životě se zase udála jedna obrovská změna a zase zpřeházela samotné základy mého života. Kdo jsem byla. Jak jsem vnímala svět. Jak jsem se rozhodovala. Opět mě dovedla k myšlenkové prázdnotě. Nedokážu se soustředit. Zdánlivě si nic nepamatuji. Nestíhám dělat „nutné“ věci. Chceš příklad? Hmm, třeba…
-
Řešením lidské civilizace je chaos
Kontroverzní nadpis je výsledkem nepříliš kontroverzních úvah. Uvolněte se v křesílku, ucucávejte mojito (či sangriu) a nechte se unášet na vlnách nejnovějšího článku o současném tématu dalšího vývoje (globálního i regionálního) našeho drahého společenství. Současný stav Komplexní popis všech problémů, kterým jako lidstvo čelíme, se rozhodně nevleze do jednoho odstavce článku na blogu. Odpusťte tedy zestručnění. Bude-li vás téma zajímat podrobněji, na konci budou odkazy a upřímně pan Google po zadání vhodných hesel nabízí mnoho informačních zdrojů, takže máte volné pole působnosti k pátrání. Celý náš příběh roku 2021 může začít tím nejožehavějším tématem (které tak krásně koliduje se současnými vedry a faktem, že jsem se tu přilepila při psaní…
