Slušné vychování anebo mystický cíl?
Včera jsem se s maminkou bavila na téma smyslu života. Nic menšího nepřišlo u odpolední kávy na přetřes. K celé diskuzi nás vlastně přivedla jedna kamarádka, která ráda mluví o konspiračních a ve své podstatě hororových tématech. Bohužel ji takový hovor nepřináší žádné štěstí, obvykle z něj odchází rozčilená a zklamaná. Nedalo mi to a musela jsem se zeptat, o co jí vlastně jde. Jak jí pomáhají podobné rozmluvy v žití jejího života? Neuměla mi odpovědět. A tak jsem se později s maminkou dostala až k otázce, co je vlastně smyslem života člověka? A jestli jí takovéto samotrápení nějak pomáhá ho dosahovat.
Smysl života
Řekla mi, že její smysl života je pečovat o rodinu. To mi ale nestačilo, já nechtěla osobní smysl, já chtěla znát ten skutečný, všem společný, univerzální a nejvyšší smysl života. No jo, nemám malé cíle. Rozebíraly jsme různé situace, minulé zážitky a pocity. Došly jsme po dlouhé debatě víceméně k závěru, že smyslem života každého člověka je
„ŽÍT ŽIVOT V RADOSTI“
To mi znělo povědomě, nejsme první, kdo tuto myšlenku formuloval. Vnitřně to se mnou harmonizovalo, tak jsem z debaty odcházela spokojena. Ovšem druhý den ráno mělo miminko karambol a babičku nenapadlo nic lepšího, než ho řvoucího přinést ke mně a okomentovat to přibližnými slovy:
„Babička ti říkala, že spadneš, že se jí máš chytnout.“
Rozčilení
Tuhle větu nemám ráda. A upřímně, kdo z vás ano? Čiší z toho nadřazenost, ego. Kdo se nedokáže ovládnout, a něco takového řekne ve chvíli, kdy jste si ublížili, získali zkušenost a šli vlastní cestou, ten si u mě koleduje o pleskanec. Tím spíš, že tohle hodí na roční mimino, které prostě nerozumí tomu, co mu babička říká, ale když zjistí, že takhle spadne, dospělý mu řekne, že je pitomec, protože mu nerozuměl.
Co kdyby na vás číňan křičel, ať nechodíte za ten roh, že tam čeká chlápek s kudlou, vy tam vlezli, schytali jednu do břicha a on pak za vámi došel se škodolibým výrazem a (stále čínsky) s jasně škodolibo-egoistickým tónem vám sdělil, že vám to říkal? Té první větě jsme nerozuměli nikdo, zato té druhé rozumíme v každém jazyce.
Pointa
Samozřejmě jsem se hned ozvala a babička se samozřejmě bránila. Že ho chtěla ukonejšit. Řekla jsem jí, že by si ve svém věku měla více uvědomovat, co říká a jak se chová. Nedala se, nebojte. Naše babi je pěkná dračice, žádná chudinka, netřeba dámu v nejlepších letech nějak litovat. Mně to ale v tu chvíli došlo…
Mystérium duše
Prakticky každý známý duchovní systém je postaven na zdokonalování sebe sama nebo-li seberozvoji. To vyžaduje sebe kontrolu, tedy omezování nevhodných projevů, ad. Zároveň však představa života v radosti dnes v mnoha směrech spočívá v tom se nijak neomezovat a
„PROŽÍVAT PŘÍTOMNÝ OKAMŽIK V HOJNOSTI A TAKOVÍ JACÍ JSME“
Většina z nás dnes pod náporem konzumní společnosti klade důraz na onu „hojnost“. A komplikuje se to ještě víc, protože jak známo to, jací doopravdy jsme, když pomineme kulturní, společenský a výchovný nános, je vždy nádherné a báječné. Ovšem tohoto stavu lze tady těžko dosáhnout. A tak tu proti sobě stojí na jednu stranu touha neměnit se a jen v radosti být a na druhou stranu potřeba kontrolovat se a ukázňovat své „nevhodné vzorce“, naopak však vypíchnout „vhodné vzorce“. O vhodnosti a nevhodnosti rozhodují jednotlivé systémy, to by se sem nevešlo. Osobně jsem však dospěla na základě dvoudenního pozorování k názoru, že určitá míra kontroly je naprosto nezbytná. Protože jak chcete dosáhnout smyslu svého života (např. oné péče o rodinu nebo šíření osvěty), když práce na něm přivede vaše okolí a tedy zákonitě i vás k osamělosti, protože s vámi není k vydržení a nikdo vás nechce poslouchat? Myslím, že celé toto ponaučení mohu shrnout do jedné věty:
VŠE, CO DĚLÁTE (MYŠLENÍ, MLUVENÍ, CHOVÁNÍ) DĚLEJTE TAK, ABYSTE Z TOHO SAMI CÍTILI RADOST.
Ještě malé upozornění na závěr. Nepleťte si radost s uspokojením, vzrušením, klidem a vášní. Čirá radost je dokonale harmonický stav, který nepotřebujete s nikým sdílet. Jste naprosto šťastní tam, kde zrovna jste, v situaci, v níž právě jste, s lidmi, kteří jsou s vámi včetně sama sebe. Zároveň vnímáte obrovskou vnitřní motivaci a energii, která celý tento stav provází. To tedy vylučuje z povolených činností všech 7 hříchů a v zásadě se velmi přibližuje starozákonnímu desateru 🙂 Tak na to myslete, až budete své budoucí bytí a jednání podmiňovat své čisté vnitřní radosti.
Všechny obrázky byly staženy z Pixabay s volnou licencí. Autoři jsou Deedster, mohamed_hassan a OpenClipart-Vectors.
dana kh
Jsem zrozena k napojení na ty nejhlubší části lidského Já. Napojení na Jednotu, napojení na Matku Zemi, napojení na svůj Posvátný sen, napojení na tělo a posvátné ženství.
Mohlo by se vám také líbit
Cesta dovnitř v dobách izolace
Řešením lidské civilizace je chaos
