-
Těhotenství 2.0 aneb Jak to bylo tentokrát
S porodními a těhotenskými příběhy se v poslední době roztrhl pytel. Aspoň v mé sociální bublině, což zajisté souvisí s tím, že do ní se svým krásným bříškem zapadám. Nicméně jsem si všimla, že těch s bříškem je na ulicích najednou více. Požehnaná doba covidová! pomyslela jsem si. I když si klepali na čelo, když jsem říkala, že bude za rok hodně dětí, protože celou společnost zavřeli doma a nikdo nemá nic lepšího na práci, stejně se neubránili svým pudům (nebo celospolečenskému trendu?) a nechali to „na přírodě“. U nás doma touto cestou jdeme už od první zkušenosti a tak nás nepřekvapilo ani tolik, že se to stalo jako to,…
-
Z žáru jejich spojení vzniklo vše… Beltine 2021
O čem je skutečný svátek lásky? Nepřekvapivě je to o spojení protikladů a to ne jen tak ledajakých, ale těch nejpůvodnějších protikladů vody a ohně. Panenská Bohyně čistá a neposkvrněná jako studánka (např. keltská Belena) se oddává divokému Zelenému Muži, mladému ohnivému Bohu (např. sluneční jelen Belen), čímž v přeneseném významu dochází k ohřátí a oplodnění Země (Přírody), která záhy začne přinášet první letní plody. To je základní (wiccanský, přírodně spirituální) mýtus svátku Beltine (prvního máje). V tuto čarovnou noc, které se říká také Valpuržina či Filipojakubská, se burcují plodivé síly vesmíru a my je můžeme nasměrovat k vlastnímu záměru. Zvol moudře O záměru jsem na blogu mluvila jen minimálně,…
-
Hranice světa aneb jak je bránit
Tentokrát jsem si dala tu práci a opravdu přemýšlela (nejen se inspirovala) nad článkem pro tento týden. Jenomže ejhle! objevila se hromada nezpracovaných témat, která spolu neměla zdánlivě nic společného. Napadlo mě napsat něco pro maminky o dalších eskapádách s Vlčkem, taky se objevilo na přetřes téma různých překážek a strachů v těhotenství. Do toho se teď v jistých kruzích hodně rozebírá společenský osud na další období – takže další kapitola k odhalení orlogu a velkého arkána. Nehledě na společenské vyrovnávání se s kolektivním strachem z nemoci. Mno. Vše to vedlo k vlastně přirozené syntéze v podobě společného prvku a to definice hranic – těch osobních, společenských, geografických i duchovních.…
-
Rutinu nesnáším, rituály miluju. Schizofrenie?
„Jsi teď máma, cos čekala?“ Toto slýchám docela často (hlavně od starší generace). Vlastně pokaždé, když si postěžuji na to, jak mě ubíjí stokrát za den uklidit to stejné místo na podlaze nebo pětkrát denně hodinu přemlouvat dítě, aby si nechalo vyměnit plínu. Jenže rutina prostě není pro každého. A já mám štěstí, že si to o sobě uvědomuji. Kdyby totiž ne, cítila bych docela intenzivní frustraci z nepochopení mých potřeb a házení mé maličkosti do obecné škatulky s cedulkou „máma“. Ale já nejsem jenom „máma“. Vlastně jsem 95% svého života máma nebyla. A i když jsem ze své rodiny nadšená, na mé podstatě a mých osobních potřebách se nic…
-
Nic s tím nezmůžeme
V tomto smyslu se včera večer vyjádřila obyčejná žena kolem pětapadesáti let, když se jí reportéři zeptali, co si myslí o nutnosti krajů si v této obtížné ekonomické situaci brát úvěry, protože jim stát nezadotuje ztracené příjmy ze zastavené ekonomiky. Abych její výrok uvedla v kontextu (pouze parafrázuji, nepamatuji si to slovo od slova), vyjádřila se v tom smyslu, že když se o to vláda nepostará, „my“ (toto slovo opravdu použila a já se domnívám, že tím myslela běžné občany naší krásné země) s tím nic nenaděláme. Šokovalo mě to. Celou noc jsem přemýšlela proč. A bylo mi to jasné hned, jen jsem se v těch úvahách začala trochu víc…
-
Plody našeho života v každoroční bilanci
Rok se s rokem sešel…ale prdlajs. Vždyť to všechno začalo teprve letos na jaře! Všechno? Přece letos na jaře přišel první nouzový stav, taky začal další cyklus (počínaje Vodnářem, přišel rok Krysy) a v tom duchovním smyslu slova další fáze našeho duchovního vývoje. Zdá se to jako století, alespoň mě. Ale je to opravdu teprve půl rok. A nacházím se s vámi všemi na dalším milníku zvaném podzimní rovnodennost. Podzimní rovnodennost neboli Mabon Je to krásné období. Jedno z mých nejoblíbenějších. Sluníčko stále hřeje, ale počasí se už kazí. Konečně už není vedro a když se daří, tak hodně prší. Jsem taková melancholická, rozněžnělá, všude vidím tajemno. Je to období…
-
Tři lístky ginka a energie vesmíru
Podmínkou přežití je dostatečný příjem a vyrovnávací výdej energie každého organismu. Na hmotné úrovni se jedná převážně o příjem potravy přeměněné posléze na energii nezbytnou k základním buněčným procesům, jejíž nespotřebovaný přebytek se buď ukládá na horší časy nebo odchází z organismu v pro něj již nevyužitelné formě. Ale pořád je to jídlo. Jenže jsem onehdá zjistila, že příjem energie ve formě jídla není základním zdrojem energie pro mé přežití. Našla jsem zdroje zcela jiné a pochopila jedno kouzlo přeměny energie. Jste zvědaví? Frnklo mi přes nos… V rámci plynutí mi bylo řečeno, že k udržení se v tomto klidném a blaženém stavu musím dříve či později čerpat ze svého…
-
Co když je Perun jako Perun?
Fakt! Všimli jste si toho? Je toho plný internet. Vtípků o tom, jak se páníčci podobají svým zvířatům, jak všichni nositelé určitého jména mají podobné povahy a osudy… Zkrátka, že částice, které jsou blízko sebe, se po nějaké době mají tendenci podobat. Naladí se na stejnou frekvenci. Kmitají stejnou rychlostí. Čekali byste tedy, že se má kočka bude podobat spíš mě. A máte pravdu. Ta první je moje věrná kopie. Ta druhá je spíš na manžela. A ta třetí? Ta je prostě svá. A je to zrovna zrzavý kocour Perun. V jeho případě se naše jakákoliv výchova absolutně neprojevila a všechno jeho chování vychází z jeho osobnosti. Nebo ne? Síla…
-
Barefoot nebo-li cítím tě matko Země
Toto téma se mi v životě motá už rok a půl a tak je načase, abych si ho nejen pro Vás, ale vlastně i pro sebe nějak sumarizovala. Nejprve Vás, vážení čtenáři, chci ujistit, že jsem nikdy nepatřila k hippies, konopím omámeným individuím ani dredařům (byť všechny tyto skupiny dokáže má svobodomyslná duše do jisté míry ocenit). Proto mi pojem barefoot byl znám spíše z mého okolí, než že bych mu sama věnovala velkou pozornost. Miluji lodičky a vysoké podpatky celkově, kožené tenisky s elegantními ozdobami a nadčasovou krémovou barvou…prostě mám ráda módní obuv. A taky glády a gothic botky s kovovým zdobením a krajkou. Čím víc je to osobité…
-
Okouzlení podle Teorie typů
Napadlo mě to dnes ráno. Neustále opakuji, že Okouzlení je stav a lze ho dosáhnout kdekoliv a kdykoliv, ale probíhá tady a teď. Pak jsem hledala na Google heslo „žít tady a teď“ a vypadlo mi tolik stránek, co se tím zabývají, písniček, které to mají ve svém textu… a já jsem uvažovala: „Hmmm, ale tolik přítomnosti, kterou tu prezentují, v životě obvykle nezažívám a přesto se mi často stává, že jsem najednou něčím okouzlena, žasnu a kochám se a jsem tady a teď.“ Uvědomila jsem si, že samotné okouzlení je stavem harmonie v onom okamžiku tady a teď, ale tady a teď není nutně cestou k jeho dosažení. Kolikrát…
