• Vlčkova dobrodružství

    Jak Vlček porazil Archiméda

    „Objem kapaliny vytlačené z nádoby se rovná objemu tělesa do ní ponořené,“ prohlásil Archimédes sebevědomě. Vzápětí se zamračil. Vedle něj stál Vlček v kaluži a zvědavě sledoval, co to ten starý pán s bílým plnovousem vymýšlí. Problém byl v tom, že se hladina kaluže nepohnula ani o píď. Archimédes zaváhal. To dítě přece nemá nulový objem ani nulovou hmotnost. Jak je to možné? „Že bych to špatně spočítal?“ zamručel si pod vousy a jal se do kaluže házet všechno, co mu přišlo pod ruku. Jablko, boty, větve. Vlček se nadšeně chechtal jeho bláznivému počínání. Všechny tyto předměty nadzvedávaly hladinu kaluže, až sahala Vlčkovi po kotníky. To se mu nelíbilo a…

  • Praktické tipy,  Svět ženy

    Barefoot nebo-li cítím tě matko Země

    Toto téma se mi v životě motá už rok a půl a tak je načase, abych si ho nejen pro Vás, ale vlastně i pro sebe nějak sumarizovala. Nejprve Vás, vážení čtenáři, chci ujistit, že jsem nikdy nepatřila k hippies, konopím omámeným individuím ani dredařům (byť všechny tyto skupiny dokáže má svobodomyslná duše do jisté míry ocenit). Proto mi pojem barefoot byl znám spíše z mého okolí, než že bych mu sama věnovala velkou pozornost. Miluji lodičky a vysoké podpatky celkově, kožené tenisky s elegantními ozdobami a nadčasovou krémovou barvou…prostě mám ráda módní obuv. A taky glády a gothic botky s kovovým zdobením a krajkou. Čím víc je to osobité…

  • Svět ženy

    O muži, který se mne nechtěl vzdát

    Seděla jsem na zemi, shrbená, schoulená. Rukama jsem si zakrývala obličej umazaný slzami. Tohle byl konec. Naprosté dno. Když jsme se poznali, dokázala jsem mu hledět zamilovaně do očí hodiny, nedbat vlastního hladu a únavy. Poslouchala jsem jeho křik a říkala si, že je to ten nejsladší zpěv. Probděla jsem s ním noci, kdy jsem mu šeptala o své lásce a plná naděje se těšila na den, kdy mi má vyznání opětuje. Šel den za dnem, měsíc za měsícem. Uplynul rok a on na mě hleděl zamilovaným pohledem. Sladkým hlasem mě k sobě volal. Neúnavně čekal, až si ho všimnu a nebál se pořádné rány, aby upoutal moji pozornost. Věděla…

  • Vlčkova dobrodružství

    Jak Vlček zachránil svět

    Jonáš se opatrně přiblížil k okraji svého světa. Nad sebou cítil jemný proud bublinek. Lehce mávl prsními ploutvemi, aby vyrovnal unášející sílu vody. Svýma malýma černýma očkama zíral do nehostinné pustiny, kde se procházeli obři a skákaly strašlivé šelmy. I když byla planeta obrů na dosah, nikdy v ní nebyl. Plaval si ve svém bezpečném, klidném, zeleném světě se svými otci, matkami, sestrami a bratry, hladově čekal na jídlo padající z oblohy a zvědavě ožíral sousedy. Obzvláště ho bavilo žužlat strýčka šneka a byla švanda žužlat taky tu divnou hnědozelenou houbovitou věc, která nasávala vodu. Dnes však žádnou radost necítil. I jeho rodina plavala znepokojeně. Stalo se něco nemyslitelného. Už…

  • Svět ženy

    Tao Vlčka

    Nedávno jsem přečetla nádhernou knihu s názvem TAO KONĚ. Ve stručnosti tam autorka představuje koncept terapie s koňmi, k níž se dostala přes překonání vlastních emocionálních traumat a díky vnímání koní jako zrcadla svého emocionálního stavu se stala nejen uvědomělejší svých emocí, ale také získala potřebnou asertivitu, schopnost vyjadřovat klidně, ale důsledně samu sebe a díky tomu nejen řídit, ale dynamicky soužít s půltunovým kolosem. Vysvětluje, jakou roli hráli koně v jejím růstu, a na mnoha příkladech ze života ukazuje, jaké zkušenosti a posun umožnili i jejím klientům. Pro ženu (a jsou-li muži ochotní věnovat aspoň nějakou chvíli svým emocím, tak i pro ně samozřejmě) je tato kniha obrovskou uklidňující lékárničkou. Pro mě byla v…

  • Vlčkova dobrodružství

    Vlček a El Flašádo

    Dodnes si pamatuji, jak jsem seděla na pohovce, v náručí několikatýdenního novorozence, který se kojil, a já si v blaženém a tak trochu naivním opojení užívala sluníčko za okny a byla ráda, že už je teplo. Naivně jsem si tenkrát myslela, že se mi  v té době poloprázdný a zbytečně nakoupenými, nevyužitými hračkami nezaházený byteček podaří v tomto stavu udržet navěky. Příbuzní mě rychle vyvedli z omylu. Nejprve to byly stohy zděděného a z druhé ruky pořízeného oblečení. Za to jsem byla ráda, sama jsem žádnou výbavu dopředu nepořizovala. Pak se to ale někde zvrtlo. Najednou se u nás hromadili plyšáci (jediná hračka, kterou nepohyblivé novorozeně skutečně nejen nevyužije, ale…

  • Vlčkova dobrodružství

    Vlček a kouzla se smetákem

    Takto se to dělá! 1.krok 2.krok 3.krok Harry Potter na pracáku! To mě napadlo, když jsem předevčírem ráno pozorovala své divoké dítě, jak si hraje s košťátkem na zahradu. O pár dní dřív objevilo u kamarádky smetáček pro její divošku. Víte, takový ten s krátkou násadou, ve velikosti pro tříleté dítě. Podotýkám, že divoška má 2 a vlček 1 rok, takže jsou pořád menší než tato praktická hračka. Vlček se ihned zamiloval. Tak moc, že hračku odmítal vrátit její majitelce. Když se mi ho konečně podařilo oddělit od smetáčku (musela jsem použít návnadu v podobě dinosauří křupky), bylo mi nad slunce jasné, že ho musíme někde sehnat. Ale chyba lávky.…

  • Svět ženy

    Savci sobě aneb výchova podle tygra

    Nedávno jsem viděla kouzelný dokumentární seriál BBC od Davida Attenborough a tolik jsem soucítila s tygří mámou. Uvědomila jsem si, že vlastně většina toho, co jsem mohla pozorovat na vzácných záběrech z indické džungle se každodenně odehrává u mě doma. A nejen u mě. S lehkou nadsázkou jsem objevila podobné zákonitosti (a výraz naprostého odevzdání) i u ostatních maminek. Tak mě napadlo, že to možná není ani tak otázka divokosti a necivilizovanosti jako spíš přírody a instinktů v nejlepším slova smyslu. Které však nesdílíme s jinými skupinami než s našimi bratranci a sestřenicemi savci. Rozhodně vám doporučuji shlédnout onen seriál. Utěší vás, že v tom nejste sami maminky (a potenciálně…