• Ze života

    Hranice světa aneb jak je bránit

    Tentokrát jsem si dala tu práci a opravdu přemýšlela (nejen se inspirovala) nad článkem pro tento týden. Jenomže ejhle! objevila se hromada nezpracovaných témat, která spolu neměla zdánlivě nic společného. Napadlo mě napsat něco pro maminky o dalších eskapádách s Vlčkem, taky se objevilo na přetřes téma různých překážek a strachů v těhotenství. Do toho se teď v jistých kruzích hodně rozebírá společenský osud na další období – takže další kapitola k odhalení orlogu a velkého arkána. Nehledě na společenské vyrovnávání se s kolektivním strachem z nemoci. Mno. Vše to vedlo k vlastně přirozené syntéze v podobě společného prvku a to definice hranic – těch osobních, společenských, geografických i duchovních.…

  • Šamanismus

    Kolonie bičíkovců Bohem

    Zase provokuji, že? Tak se pohodlně usaďte a nechte se unášet sumarizací jednoho z mých „prozření“ během jedné z každodenních meditací. A jak k tomu vlastně došlo? Meditace nebyla vedená ani jsem se nepídila po konkrétním účelu. Ne. V této době plné strachu, disharmonie a lidské hamižnosti jsem se od toho jen potřebovala oprostit. Tak říkajíc „být chvilku zase sama sebou“. Ani strach, ani disharmonie a ani hamižnost totiž nejsou běžné stavy bytí a dokonce jsou na hony vzdálené tomu, jak přirozené, vnějšími tlaky nezatížené bytí vypadá. To jen tak na okraj, kdyby vám to náhodou ještě nikdo nikdy neřekl.   Když jsem se tedy prokousala neuspořádaností myšlenek a nepohodlností sedu,…

  • Ze života

    Rutinu nesnáším, rituály miluju. Schizofrenie?

    „Jsi teď máma, cos čekala?“  Toto slýchám docela často (hlavně od starší generace). Vlastně pokaždé, když si postěžuji na to, jak mě ubíjí stokrát za den uklidit to stejné místo na podlaze nebo pětkrát denně hodinu přemlouvat dítě, aby si nechalo vyměnit plínu. Jenže rutina prostě není pro každého. A já mám štěstí, že si to o sobě uvědomuji. Kdyby totiž ne, cítila bych docela intenzivní frustraci z nepochopení mých potřeb a házení mé maličkosti do obecné škatulky s cedulkou „máma“. Ale já nejsem jenom „máma“. Vlastně jsem 95% svého života máma nebyla. A i když jsem ze své rodiny nadšená, na mé podstatě a mých osobních potřebách se nic…

  • Tradice a rituály

    Imbolc: Nečekaný sabat

    Keltský Imbolc nebo také české Hromnice jsou malý, nepříliš slavený svátek, kolem něhož panuje jen minimum tradic. Nebo ne? Když jsem se před mnoha a mnoha lety začínala zajímat o kolo roku, jeho cyklus a tradice s ním spojené, ze všech osmi hlavních svátků byl právě tento pro mě ten nejzanedbatelnější. Jakési fádní datum uprostřed zimy, které se nepojilo s žádnými oslavami, pouze pranostikou: „Na Hromnice, o hodinu více.“ Svátek určený k počítání času. Ale nic víc. Teprve po řádném zahloubání do novopohanství a pravidelném praktikování domácích oslav se mi otevřel nevídaný hromnicový svět. Dnes jej považuji za jeden z nejkrásnějších svátků roku a velký podíl na tom má nejen…

  • Ze života

    Jak Vlček porazil Archiméda

    „Objem kapaliny vytlačené z nádoby se rovná objemu tělesa do ní ponořené,“ prohlásil Archimédes sebevědomě. Vzápětí se zamračil. Vedle něj stál Vlček v kaluži a zvědavě sledoval, co to ten starý pán s bílým plnovousem vymýšlí. Problém byl v tom, že se hladina kaluže nepohnula ani o píď. Archimédes zaváhal. To dítě přece nemá nulový objem ani nulovou hmotnost. Jak je to možné? „Že bych to špatně spočítal?“ zamručel si pod vousy a jal se do kaluže házet všechno, co mu přišlo pod ruku. Jablko, boty, větve. Vlček se nadšeně chechtal jeho bláznivému počínání. Všechny tyto předměty nadzvedávaly hladinu kaluže, až sahala Vlčkovi po kotníky. To se mu nelíbilo a…

  • Šamanismus

    Gaia a člověk – vzájemná zrcadla

    Dnes ráno jsem se probudila brzy. Moje hlava byla ještě omámená z divokých snů, ale něco v nich spustilo rychlý sled myšlenek na téma zrcadlení mikrokosmu a makrokosmu, který by se v důsledku měl projevit i v dvojici planeta – její obyvatel. A tak tu sedím o půl osmé ráno, zatímco v ložnici ještě všichni spí, a klapu do kláves tato slova. Teorie Gaia Opakování matka moudrosti, říkával můj dědeček. A tak, i když už jsem to v nějakém článku zmiňovala, pro úvod do problematiky rychlé připomenutí. V 60. letech minulého století se James Lovelock, chemik, fyzik, ekolog přidal k výzkumu NASA o možnostech života mimo Zemi. Výsledkem jeho zkoumání…

  • Ze života

    Nic s tím nezmůžeme

    V tomto smyslu se včera večer vyjádřila obyčejná žena kolem pětapadesáti let, když se jí reportéři zeptali, co si myslí o nutnosti krajů si v této obtížné ekonomické situaci brát úvěry, protože jim stát nezadotuje ztracené příjmy ze zastavené ekonomiky. Abych její výrok uvedla v kontextu (pouze parafrázuji, nepamatuji si to slovo od slova), vyjádřila se v tom smyslu, že když se o to vláda nepostará, „my“ (toto slovo opravdu použila a já se domnívám, že tím myslela běžné občany naší krásné země) s tím nic nenaděláme. Šokovalo mě to. Celou noc jsem přemýšlela proč. A bylo mi to jasné hned, jen jsem se v těch úvahách začala trochu víc…

  • Tradice a rituály

    Dušičky: Jalovec, dýně a bohyně Stařena

    Svátek všech svatých. Dušičky. Halloween. All Hallows´ Eve. Pozimní dědkové. Día de los Muertos. Samhain. To všechno jsou názvy pro tento tajemný čas na přelomu října a listopadu, kdy tma přichází brzy, teplo ze země vyprchává každým okamžikem, úroda je ve sklepech a dobytek už nemá na lukách co žrát. Je čas ho zahnat domů. Je čas se rozloučit se světem tam venku a přivítat svět uvnitř. Historie Je to můj druhý nejoblíbenější svátek celého roku a pojí se s ním mnoho tradic, které do určité míry sdílí celý svět a do určité míry jsou regionálně odlišné. Vždy mě fascinoval keltský pohanský svět (a současný britský národ) a tak, i…

  • Tradice a rituály

    Plody našeho života v každoroční bilanci

    Rok se s rokem sešel…ale prdlajs. Vždyť to všechno začalo teprve letos na jaře! Všechno? Přece letos na jaře přišel první nouzový stav, taky začal další cyklus (počínaje Vodnářem, přišel rok Krysy) a v tom duchovním smyslu slova další fáze našeho duchovního vývoje. Zdá se to jako století, alespoň mě. Ale je to opravdu teprve půl rok. A nacházím se s vámi všemi na dalším milníku zvaném podzimní rovnodennost.  Podzimní rovnodennost neboli Mabon Je to krásné období. Jedno z mých nejoblíbenějších. Sluníčko stále hřeje, ale počasí se už kazí. Konečně už není vedro a když se daří, tak hodně prší. Jsem taková melancholická, rozněžnělá, všude vidím tajemno. Je to období…

  • Šamanismus

    O zatížení ženské rodové linie drobných parazitů rodu Gyrodactylus

    Sedím si to tak v přednáškovém sále a usínám u poměrně nezáživného povídání o složitých životních cyklech parazitů z třídy Monogenea, když tu se přednášející dostane k rodu Gyrodactylus a prohlásí informaci ve smyslu: Každý nově narozený jedinec již obsahuje zárodek dalšího jedince, který může také obsahovat zárodečné buňky dalšího jedince. Jinými slovy právě narozený jedinec v sobě nese svoji dceru, která v sobě nese již svoji dceru. A cokoliv se stane nově narozenému jedinci (genetické mutace, zranění, atd.), který je tou dobou již matkou a babičkou,  projeví se to další dvě generace dopředu. Hned teď. Ohromeně jsem zírala na černobílý slide a říkala si: „No do háje zeleného.“ Uvědomila…