Napadlo mě to dnes ráno. Neustále opakuji, že Okouzlení je stav a lze ho dosáhnout kdekoliv a kdykoliv, ale probíhá tady a teď. Pak jsem hledala na Google heslo „žít tady a teď“ a vypadlo mi tolik stránek, co se tím zabývají, písniček, které to mají ve svém textu… a já jsem uvažovala: „Hmmm, ale tolik přítomnosti, kterou tu prezentují, v životě obvykle nezažívám a přesto se mi často stává, že jsem najednou něčím okouzlena, žasnu a kochám se a jsem tady a teď.“

Uvědomila jsem si, že samotné okouzlení je stavem harmonie v onom okamžiku tady a teď, ale tady a teď není nutně cestou k jeho dosažení. Kolikrát se při józe soustředím na dech a v relaxaci si tady a teď uvědomuji, ale onen stav harmonie a okouzlení to není. A pravdou je, že v teorii typů nejsem přirozeně reálný (S) typ. Naopak, mám mnohem blíž k, a převážně využívám svou intuici (N) a schopnost vše, co vidím, interpretovat. A skutečně. Do stavu okouzlení se často dostávám, když spatřím něco „obyčejného“, ale můj mozek v tom vidí něco neskutečně magického a zázračného a úchvatného a šup…už tam jsem.

Jak by to měl naopak člověk s S přijímáním informací? Byla by pro něj okamžikem okouzlení třeba ta relaxační jógová technika? Mám takové podezření, že můj S parťák zažívá nejintenzivnější okamžiky okouzlení na záchodě při vykonávání velké potřeby, kdy se dokonale soustředí na své tělo a tady a teď.

Je to důležité poznání, protože se pak nebudeme snažit napasovat sami sebe na cestu někoho jiného, ale sebeuvědoměle si vyzkoušíme několik technik, až si najdeme tu svoji, která nám funguje a pasuje. A s tím Vám má pomoci i tento blog, který se přirozeně vyvíjí podle potřeb svého autora i svých čtenářů. A tak bych ráda věděla:

Jak to máte vy?

Komentáře jsou Vám otevřeny.