• Universum

    Řešením lidské civilizace je chaos

    Kontroverzní nadpis je výsledkem nepříliš kontroverzních úvah. Uvolněte se v křesílku, ucucávejte mojito (či sangriu) a nechte se unášet na vlnách nejnovějšího článku o současném tématu dalšího vývoje (globálního i regionálního) našeho drahého společenství. Současný stav Komplexní popis všech problémů, kterým jako lidstvo čelíme, se rozhodně nevleze do jednoho odstavce článku na blogu. Odpusťte tedy zestručnění. Bude-li vás téma zajímat podrobněji, na konci budou odkazy a upřímně pan Google po zadání vhodných hesel nabízí mnoho informačních zdrojů, takže máte volné pole působnosti k pátrání. Celý náš příběh roku 2021 může začít tím nejožehavějším tématem (které tak krásně koliduje se současnými vedry a faktem, že jsem se tu přilepila při psaní…

  • Svět ženy

    Těhotenství 2.0 aneb Jak to bylo tentokrát

    S porodními a těhotenskými příběhy se v poslední době roztrhl pytel. Aspoň v mé sociální bublině, což zajisté souvisí s tím, že do ní se svým krásným bříškem zapadám. Nicméně jsem si všimla, že těch s bříškem je na ulicích najednou více. Požehnaná doba covidová! pomyslela jsem si. I když si klepali na čelo, když jsem říkala, že bude za rok hodně dětí, protože celou společnost zavřeli doma a nikdo nemá nic lepšího na práci, stejně se neubránili svým pudům (nebo celospolečenskému trendu?) a nechali to „na přírodě“. U nás doma touto cestou jdeme už od první zkušenosti a tak nás nepřekvapilo ani tolik, že se to stalo jako to,…

  • Kolo Roku

    Z žáru jejich spojení vzniklo vše… Beltine 2021

    O čem je skutečný svátek lásky? Nepřekvapivě je to o spojení protikladů a to ne jen tak ledajakých, ale těch nejpůvodnějších protikladů vody a ohně. Panenská Bohyně čistá a neposkvrněná jako studánka (např. keltská Belena) se oddává divokému Zelenému Muži, mladému ohnivému Bohu (např. sluneční jelen Belen), čímž v přeneseném významu dochází k ohřátí a oplodnění Země (Přírody), která záhy začne přinášet první letní plody. To je základní (wiccanský, přírodně spirituální) mýtus svátku Beltine (prvního máje). V tuto čarovnou noc, které se říká také Valpuržina či Filipojakubská, se burcují plodivé síly vesmíru a my je můžeme nasměrovat k vlastnímu záměru. Zvol moudře O záměru jsem na blogu mluvila jen minimálně,…

  • Člověk v kole

    Hranice světa aneb jak je bránit

    Tentokrát jsem si dala tu práci a opravdu přemýšlela (nejen se inspirovala) nad článkem pro tento týden. Jenomže ejhle! objevila se hromada nezpracovaných témat, která spolu neměla zdánlivě nic společného. Napadlo mě napsat něco pro maminky o dalších eskapádách s Vlčkem, taky se objevilo na přetřes téma různých překážek a strachů v těhotenství. Do toho se teď v jistých kruzích hodně rozebírá společenský osud na další období – takže další kapitola k odhalení orlogu a velkého arkána. Nehledě na společenské vyrovnávání se s kolektivním strachem z nemoci. Mno. Vše to vedlo k vlastně přirozené syntéze v podobě společného prvku a to definice hranic – těch osobních, společenských, geografických i duchovních.…

  • Universum

    Kolonie bičíkovců Bohem

    Zase provokuji, že? Tak se pohodlně usaďte a nechte se unášet sumarizací jednoho z mých „prozření“ během jedné z každodenních meditací. A jak k tomu vlastně došlo? Meditace nebyla vedená ani jsem se nepídila po konkrétním účelu. Ne. V této době plné strachu, disharmonie a lidské hamižnosti jsem se od toho jen potřebovala oprostit. Tak říkajíc „být chvilku zase sama sebou“. Ani strach, ani disharmonie a ani hamižnost totiž nejsou běžné stavy bytí a dokonce jsou na hony vzdálené tomu, jak přirozené, vnějšími tlaky nezatížené bytí vypadá. To jen tak na okraj, kdyby vám to náhodou ještě nikdo nikdy neřekl.   Když jsem se tedy prokousala neuspořádaností myšlenek a nepohodlností sedu,…

  • Svět ženy

    Rutinu nesnáším, rituály miluju. Schizofrenie?

    „Jsi teď máma, cos čekala?“  Toto slýchám docela často (hlavně od starší generace). Vlastně pokaždé, když si postěžuji na to, jak mě ubíjí stokrát za den uklidit to stejné místo na podlaze nebo pětkrát denně hodinu přemlouvat dítě, aby si nechalo vyměnit plínu. Jenže rutina prostě není pro každého. A já mám štěstí, že si to o sobě uvědomuji. Kdyby totiž ne, cítila bych docela intenzivní frustraci z nepochopení mých potřeb a házení mé maličkosti do obecné škatulky s cedulkou „máma“. Ale já nejsem jenom „máma“. Vlastně jsem 95% svého života máma nebyla. A i když jsem ze své rodiny nadšená, na mé podstatě a mých osobních potřebách se nic…

  • Kolo Roku

    Imbolc: Nečekaný sabat

    Keltský Imbolc nebo také české Hromnice jsou malý, nepříliš slavený svátek, kolem něhož panuje jen minimum tradic. Nebo ne? Když jsem se před mnoha a mnoha lety začínala zajímat o kolo roku, jeho cyklus a tradice s ním spojené, ze všech osmi hlavních svátků byl právě tento pro mě ten nejzanedbatelnější. Jakési fádní datum uprostřed zimy, které se nepojilo s žádnými oslavami, pouze pranostikou: „Na Hromnice, o hodinu více.“ Svátek určený k počítání času. Ale nic víc. Teprve po řádném zahloubání do novopohanství a pravidelném praktikování domácích oslav se mi otevřel nevídaný hromnicový svět. Dnes jej považuji za jeden z nejkrásnějších svátků roku a velký podíl na tom má nejen…

  • Vlčkova dobrodružství

    Jak Vlček porazil Archiméda

    „Objem kapaliny vytlačené z nádoby se rovná objemu tělesa do ní ponořené,“ prohlásil Archimédes sebevědomě. Vzápětí se zamračil. Vedle něj stál Vlček v kaluži a zvědavě sledoval, co to ten starý pán s bílým plnovousem vymýšlí. Problém byl v tom, že se hladina kaluže nepohnula ani o píď. Archimédes zaváhal. To dítě přece nemá nulový objem ani nulovou hmotnost. Jak je to možné? „Že bych to špatně spočítal?“ zamručel si pod vousy a jal se do kaluže házet všechno, co mu přišlo pod ruku. Jablko, boty, větve. Vlček se nadšeně chechtal jeho bláznivému počínání. Všechny tyto předměty nadzvedávaly hladinu kaluže, až sahala Vlčkovi po kotníky. To se mu nelíbilo a…

  • Universum

    Gaia a člověk – vzájemná zrcadla

    Dnes ráno jsem se probudila brzy. Moje hlava byla ještě omámená z divokých snů, ale něco v nich spustilo rychlý sled myšlenek na téma zrcadlení mikrokosmu a makrokosmu, který by se v důsledku měl projevit i v dvojici planeta – její obyvatel. A tak tu sedím o půl osmé ráno, zatímco v ložnici ještě všichni spí, a klapu do kláves tato slova. Teorie Gaia Opakování matka moudrosti, říkával můj dědeček. A tak, i když už jsem to v nějakém článku zmiňovala, pro úvod do problematiky rychlé připomenutí. V 60. letech minulého století se James Lovelock, chemik, fyzik, ekolog přidal k výzkumu NASA o možnostech života mimo Zemi. Výsledkem jeho zkoumání…

  • Svět ženy

    Nic s tím nezmůžeme

    V tomto smyslu se včera večer vyjádřila obyčejná žena kolem pětapadesáti let, když se jí reportéři zeptali, co si myslí o nutnosti krajů si v této obtížné ekonomické situaci brát úvěry, protože jim stát nezadotuje ztracené příjmy ze zastavené ekonomiky. Abych její výrok uvedla v kontextu (pouze parafrázuji, nepamatuji si to slovo od slova), vyjádřila se v tom smyslu, že když se o to vláda nepostará, „my“ (toto slovo opravdu použila a já se domnívám, že tím myslela běžné občany naší krásné země) s tím nic nenaděláme. Šokovalo mě to. Celou noc jsem přemýšlela proč. A bylo mi to jasné hned, jen jsem se v těch úvahách začala trochu víc…